Dobrodružství jménem natáčení videí

Jak jste si možná všimli, začala jsem na blog přidávat videa a videorecepty – rozuměj VLOGY. Baví mě to a užívám si to… Líbí se mi ten jiný „kontakt“ s vámi. Ale co si budeme namlouvat, natočit video není to vůbec legrace… No nebo vlastně je. :-)

Dítě vs. kuchtění
Umím si představit natáčet videa v klidu, kdy je na všechno spoustu času. Ale takhle já nefunguju…nikdy :-) Když vařím, peču, cvičím, a taky natáčím, mám vždycky asistentku – mojí malou Natálku. A vzhledem k tomu, že moje dítě je extrémně upovídaný stvoření a ráda mi „pomáhá“, tak se to musí někde projevit. :-)Poslední dva vlogy jsem měla i návštěvu a teda i dvojitou porci upovídaných papulek, co si umí vybrat tu správnou chvíli…

Je to adrenalin…
Je to docela dobrodružství. Nejjednodušší část je připravit si ingredience. Ale tady končí klid. Uchránit je před dětskýma zvídavýma ručkama je prakticky nemožný. Podezřívám Naty, že má schopnosti jako Saxána. Dosáhne snad všude a kde ne, tak tam si přisune židli. Ideální je dát jí něco, aby mohla taky „vařit“ a zabavit se. Má pak super pocit, že taky pomáhá a já mám minutu nebo dvě na natočení „přivítání“. Jakmile začnu míchat suroviny, už je tu zase a chce ochutnávat… A tak je to celou dobu:-) Obě nás to moc baví, ale takový tří minutový recept se natáčí třeba dvě hodiny!

Zas a znova…
Není to jen Natálky chyba! Natočit záběr tak, aby to co řeknu, mělo hlavu a patu je kolikrát záležitost několika pokusů…hlavně kvůli přebreptům, na který jsem skutečně expert. :-) Nebo rozdělovat už smíchaný ingredience – protože ten záběr prostě nejde použít! (Naštěstí to byly jen ořechy vs. datle) :-)

Nejlíp se mi natáčí, když se točím sama na přední kameru. Je to pro mě jednodušší a rychlejší. Dobře se mi odhaduje, jak dlouho mám čas na mluvení a kdy má Naty zrovna něco ,,důležitýho“ na práci.

Poslední recept jsem nechala celé video natáčet kamarádkou. Musím uznat, že to byla skutečně fuška! Za prvé - víte, co chcete říct, ale jakmile se na vás za foťákem kření známý obličej, je to mnohem těžší ze sebe vymáčknout! Za druhé – zakecáte se… Jsme přece ženský! Za třetí – dítě kameramanky vyžaduje ještě víc pozornosti než moje Natálka! :-)

Nepovedené záběry…
Je jich asi třikrát tolik, než těch použitelných. Jsou plný přeřeků, legrácek, hlášek, Natálčiných žbreptů… Jednou z toho bude perfektní vlog! :-)

Prostě mě to baví…
Pár lidí se mě zeptalo, kde beru čas na natáčení a proč točím videa... Odpověď je jednoduchá. Když děláte něco srdcem a s vášní, tak je tohle všechno zábava a příjemně strávený čas. Už se nemůžu dočkat, až pro vás zase nějaký další vlog natočím! Doufám, že vás to baví tak, jako mě. :-)

0

JAK BÝT DOKONALÝ…? Nesnažit se být dokonalý.

Dnešní doba je zvláštní. Nikdo vám nic nedaruje zadarmo. Když jste neúspěšní, když jste průměrní a ani to, když jste úspěšní. Hrozně lidí se honí za tak zvanou „dokonalostí“. V práci, ve vztazích, ve škole, v hubnutí, ve stravě…  A když to není tak dokonalý, tak jsou z toho zklamaní a ztrácí motivaci…
Ale co to jako je ta dokonalost? Existuje nějaké oficiální měřítko? Pochybuju… :-) Každý z nás by se měl sám sebe zeptat na 

TŘI ZÁKLADNÍ OTÁZKY:
První: Co je PRO MĚ vlastně „dokonalé“ ? – No to je přece jasný...přece…no… já vlastně ani nevím…:-)

Druhá: Budu opravdu šťastná, když bude všechno dokonalé? - Já nevím jak vy, ale já když se někam posunu, tak mi to nikdy nestačí a nejsem spokojená... A to platí ve všem:-D Takže… budeme vlastně někdy dost dokonalí na to, abychom byli díky tomu bezmezně šťastný? Ne.

Třetí: A když to nebude dokonalé, tak co?  – Patrně se nic nestane. Budeme prostě jenom spokojení s tím, že se posouváme, že děláme něco líp a jinak než dřív a že se líp cítíme!

Takže jestli stojíte před zrcadlem a říkáte si: ,,Makám denně jako d…., hlídám si jídlo, jsem věčně ufuněná/ufuněnej a stejně nemám ty buchty na břiše a na zadku na mě zírá celulitida a na rukách se mi to moc nerýsuje… to jsem si včera neměl-a dávat ty těstoviny/skleničku vína/popcorn v kině/měl-a jsem si zacvičit…“ STOP! Nikdo není perfektní… :-) a sakra proč chceme všechno hnedka?:-) Fakt budete šťastnější, když budete mít buchty a nebude se vám klepat zadek? :-)

Jeden můj kamarád mě naučil skvělý citát:

,,Pár přehmatů tě dostalo sem a udělalo z tebe to, jaký jsi teď.“

➡Využijte naplno svůj potenciál!
➡Pochvalte se za každý krok za svým cílem!
➡Nebojte se dělat chyby!
➡A buďte trošku sobečtí!

Někdy prostě ujedete…  Jak se píše v mojí oblíbené knížce:



„Když vynecháte trénink nebo sníte nějaké nevhodné jídlo

nedělá to z vás špatnou osobu. Dělá to z vás člověka. Vítejte 

do klubu – už je nás zhruba 7 miliard.“ 

Co vám výživový poradci neříkají?, P.Walek a J.Tóth



„Jak být dokonalý? Nesnažit se být dokonalý!“


👉A TOMU SE ŘÍKÁ BALANC👈


Instagram: fitfoodpassionwithluci

1

🍃Hola hola, škola volá… zazáříme i v září?🍁


Dnes je 1. září 2016… prázdniny oficiálně skončily a i chladný noci už nám nějaký ten den dávají najevo, že s létem už to jde taky z kopce. 🍃🍁🍂 I když přes den si ještě pořád sundáváme vrstvy, které jsme si oblékli když jsme v osm ráno docházeli z domu. Děti jdou do školy. Ty šťastnější až v pondělí:-) I já si vzpomínám, jak jsem nenáviděla konec prázdnin, ale zároveň s velkou nervozitou a zároveň těšením vyhlížela první školní den, kdy uvidím všechny ty obličeje okolo, budu mít svůj penál s ořezanýma pastelkama a nový sešit. 📝 Je to pro mě taková příjemná nostalgie a o to víc, když tenhle článek píšu “doma” v bytě, kde jsem vyrůstala a na základní školu se dívám z okna..:-)


I dneska mám v sobě tu známou nervozitu a těšení, protože od pondělí mě čeká takový malý nástup do “školy” :-) Mám zas chuť ořezávat pastelky, jít si koupit novou propisku a sešit a zvýrazňovače, desky a penál… Ještě mi chybí pytlík na bačkůrky… :-D Ale teď vážně, bude to náročný, ale moc se na to těším!!! Spoustu nových důležitých informací a zas o kus blíž mým snům... I když by mi k tomu pravděpodobně stačil počítač, stejně si o víkendu připravím aspoň zvýrazňovače, propisku a vkládací desky s velkou zásobou papíru a lepíků… to jsem prostě já


S podzimem přichází nižší teploty a víc vrstev oblečení, to ale neznamená, že je čas přestat se o sebe starat a spoléhat na to, že se ty špíčky schovají! :-) Žádný takový!💪
O to víc je potřeba začít makat, aby jsme se hezky zahřáli a mohli si pak na Vánoce bez výčitek dát svařák, cukroví a nebo řízek se salátem :-p Pro mě se cvičení a zdravé jídlo stalo už rutinou, něčím, co je pro mě 80%. Těch zbylých 20% jsou kávičky a dortíčky s kamarádkou v kavárně, oběd u babičky nebo rodičů, romantická večeře s manželem nebo filmový večer s pizzou… :-) Naopak je pro mě podzim takovým “vysvobozením” od letních lákadel (vy víte o čem mluvím🍦🍻🍰 ) a hodlám toho pořádně využít ve svůj prospěch. Takže doufám, že se vám budu moc brzo pochlubit nějaký progresem! :-) Pojďme v září zazářit díky dobrému jídlu a pohybu. Věřte mi, že budete mít mnohem víc energie! 💃

Užívejte teplých dní a nechte se inspirovat ☀
0

Jak jsem nesnášela běhání…

Běh. Taková pitomost. Na základní škole jsem byla dobrá na krátké tratě, ale dlouhé mě naprosto děsily. Udýchaná, červená a usoplená jsem dobíhala mezi posledníma a modlila se, abych po cestě z těláku nepotkala svého idola a neviděl mě “takhle”...
Kdo může běhat dobrovolně? Co je to za blázny? Taková ztráta času! Akorát si ničí kolena. 10 km? 20 km? 40 km?
Taková sebevražda! Nebo ne?
Není to ani tak dlouho, co jsem takhle uvažovala… Nechápala jsem, jak s tím někdo může ztrácet čas. Bylo to hodně krátkozraký, já vím:-) Tak kdy se to změnilo?
Psal se březen 2015 a já objevila FitMami. Říká vám něco bootcamp? Podle mě geniální věc - střídání běhu a základních silových cviků s vlastní vahou. Na tomhle principu jsou založené lekce pro maminky s kočárky. Klušeš s kočárem například 200 metrů, a pak se zastavíš a děláš kliky, dřepy nebo výpady. Měla jsem tehdy kolem osmdesáti pěti kilo. Myslím si, že tohle byla pro mě ideální varianta. Zároveň kombinace kardia a silovýho tréninku. To bylo období, kdy mi běh už nepřišel jako takový nesmysl. Chytlo mě to a bavilo mě sledovat, jak s mi líp a líp běhá a dýchá. Na FitMami jsem chodila tři měsíce, pak Naty povyrostla a měla těžkou kočárkovou krizi. Chtěla všude lézt a chodit a nešlo s ní někde hodinu pobíhat a funět. A tak jsem zase zanevřela na běh a pokračovala ve cvičení doma.
Návrat k běhu...
K běhu jsem se vrátila skoro na rok a den od mého nástupu k fitmamkám:-) A o téměř 15 kg lehčí. Hned jsem si vyklusla 5 km a do toho si ještě udělala pár silových cviků. Zaskočilo mě, jak lehce se mi běží, že mě nohy krásně nesou a po doběhnutí jsem sice byla rudá jak Vinnetou, ale usměvavá a neusoplená :-D Od té chvíle běhám ráda. Někdy kombinuju běh s cvičením, někdy jen běžím. Nejčastěji kolem sedmi kilometrů. Bohužel mě poslední dobou u běhu po zhruba čtyřech kilometrech začne bolet pravé koleno. Je několik variant - buď mám špatnou techniku běhu nebo boty.
Běh totiž není jenom o kilometrech…
Jak jsem psala minulý týden na blogu, vydala jsem se na úvodní hodinu kurzu správné techniky běhu. Probíhal bohužel trochu jinak, než bylo avizováno, takže jsem se nedozvěděla nic jiného, než to, co si můžu přečíst v každém druhém článku na internetu.
Za sebe můžu shrnou následující poznatky:
Běh je super!
Běh je dobré doplnit i jiným (silovým) cvičením. Nemusí to být zároveň. Ale zařadit do svého pohybu obojí. Jsem si jistá, že díky pravidelnému cvičení mám dostatečně silné svaly na nohách a zpevněné břicho/jádro/chcete li - core.
Běh je o správné technice, správném došlapu, používání rukou, záklonu… je to věda!
Běh je o botách. Bohužel je to tak. Já jsem si koupila nové boty, ale už teď vím, že pokud budu chtít dál běhat, bude to chtít kvalitnější obuv. Zdraví máme jenom jedno.
Běhání je o dýchání. Nádech nosem a dva výdechy pusou.
Nemá cenu snažit se běhat hned dlouhé tratě. Pokud se chceš zlepšovat a posouvat, snaž se zlepšit čas na krátké vzdálenosti. Střídej pomalý běh a sprint.
Běhej s úsměvem a dělej to pro sebe. Dívej se kolem sebe a vnímej…

O tom je běh!:-)


2

Co jsem vlastně jedla a co jím?

Jedna z nejčastějších otázek, kterou mi lidi pokládali a pokládají: ,,A co jsi vlastně jedla? A co jíš teď? A jak často jíš?" A moje oblíbená:,,Jíš vůbec?" :-) A to je důvod, proč jsem se rozhodla svůj první článek zaměřit právě na stravování.

1

Pár slov o mě a o mé cestě za lepším a zdravějším “já”

Moje milé spolubojovnice za lepší a zdravější postavu, jmenuji se Lucka, jsem obyčejná ženská a máma na mateřský s dvouletou dcerou Natálkou. Vždycky jsem bojovala s váhou, prošla jsem si snad všemi možnými, dobrými i špatnými, způsoby hubnutí… od radikálního omezení jídla, přes „kouzelné prášky”, zumbu, detox organismu… O tom bych mohla psát hodiny a hodiny. Váha šla vždy dolů a jak už to tak bývá, dostavil se ,,jojo efekt“ a vše mi tělo vrátilo i s úroky.

0

copyright © . all rights reserved. designed by Color and Code

grid layout coding by helpblogger.com