FLOATFIT - ,,Nevím jestli ze mě kape voda, nebo pot!“ :-D

Jsem tak nadšená, že vám hned musím sepsat článek! Slyšeli jste někdy o Floatfit? Pokud ne, pokračujte dál... :-) A pokud ano, tak taky😁

Já jsem dnes totiž absolvovala svou první lekci a byla to pro mě absolutně skvělá zkušenost! Ale teď k tomu, o co se jedná. Floatfit je netradiční cvičení na principu HIIT – High Intensity Interval Training. Cvičíte klasické cviky, na které narazíte v každém běžném workoutu, ALE... NA VODNÍ HLADINĚ! Respektive na speciální podložce, která se vznáší na hladině a je jednoduše připevněná tak, aby ,,nikam“ neujížděla. Fór je v tom, že rozhodně není stabilní a vaším úkolem je se na ní nejen udržet, ale právě i provádět méně nebo více náročné cviky. Díky tomu jste nuceni neustále zatínat střed těla – vnitřní břišní svaly – chcete-li core. Jakmile povolíte – padáte pod vodu. :-),,Co si na sebe teda mám obléct?" běželo mi hlavou. Máte dvě možnosti - buď vyprané sportovní oblečení (za mě doporučuji třičtvrťáky, sportovní podprsenku a tenké tílko). Nebo plavky vcelku - z čistě praktických důvodů! ;-) Pánové - ano na lekcích jsem viděla i dva chlapy! - si vystačí s plaveckými nebo sportovními kraťasy. 

 Adrenalin, legrace, bolest pracujících svalů v celém těle, pocit, když se potopíte a zase se na tu ,,zatracenou“ podložku vydrápete zpátky a jedete dál...! 

 Jak probíhala lekce Floatfit? 
Na začátku nám naše instruktorka – skvělá Péťa, která mě přivedla i k FitMami – popsala, jak bude cvičení probíhat, na co si dát pozor a čeho se nebát. NESMÍTE SE BÁT SPADNOUT DO VODY. Přijde vám to legrační? Ale věřte mi, je to vážně důležitá součást a po doplavání k podložce a krátkém seznámení s ní ( :-) ), jsme kromě stability zkusily i takový malý pád pod vodní hladinu.

Základem bylo 5-6 základních cviků: squat – klasický, na špičky a s výskokem, angličáky - základní i s výskokem, plank, ,,lodičku“ (viz foto), houpání ze strany na stranu v rychlém tempu. Opakovaly se a nabalovaly v pravidelných intervalech a cílem instruktorky bylo, abychom překonaly sami sebe a zkoušely jsme aspoň chvíli nejtěžší verzi. Mezitím jsme se několikrát ,,vykoupaly“ a v závěru lekce už to nebyla vůbec legrace, vydrápat se zpátky na podložku.


Snažila jsem se dělat cviky v pokročilé verzi a v jednu chvíli jsem opravdu nevěděla, jestli ze mě teče pot, nebo voda. :-D I přes to, že už nějaký ten pátek cvičím a troufám si tvrdit, že mám nějakou fyzičku, byl to zase úplně jiný styl cvičení a rozhodně mi dal zabrat!





 Určitě vám je jasné, že mě to NAPROSTO NADCHLO a nebyla jsem naposledy! Pokud máte někde poblíž možnost si Floatfit vyzkoušet a nemáte fóbii z vody, jděte do toho! Nebudete litovat :-)
1

,,Kdo chce, najde si způsob. Kdo nechce..."

Jak ráda říkám:,,Kdo chce, najde si způsob. Kdo nechce, najde si důvod." Každý z nás jsme jiný, máme svůj život, svoje zvyky, svoje radosti, svoje starosti. A vždycky je jednodušší se tomu poddat, nevybočit ze zajetého stereotypu a to i přes to, že nám nevyhovuje nebo vyhovuje, ale víme, že nevede k vytouženému cíli.


Lidé se mě ptali a ptají: ,,Jak na to?"
1. Krok : Udělejte si plán boje
Nezapomeňte na to, že váš cíl nemusí být nijak velkolepý! Musí splňovat 5 základních principů:
* být konkrétní (chci mít lepší postavu a žít zdravě)
* měřitelný (zhubnu 3 kg),
* akceptovatelný (musíte věřit, že ho dosáhnete)
* reálný (je nesmysl si stanovovat, že zhubnete 10 kg za měsíc - za prvé to nejde a zároveň to jde proti předchozím bodům)
* časově ohraničený (zhubnu 3 kg za dva měsíce)

2. Zvolte si ,,plán boje“
Fajn, takže cíl už máme a dál? Obecně víme, že nejlepší cestou k tomuto cíli je začít zdravě a vyváženě jíst a zařadit optimální pohyb. Tohle je hodně individuální část a smiřte se s tím, že co funguje vaší nejlepší kamarádce, nemusí tak úplně fungovat na vás. Nebo to fungovat bude, ale ne tak rychle. Moje rada je taková: Dělejte změny postupně a nedělejte nic bezhlavě! Byli jste zvyklí chodit denně do restaurací s kolegy a dávali jste si smažená jídla a velké porce příloh? Nepřestávejte chodit do restaurace. Pouze se zaměřte na to, že si příště objednáte z menu něco lehčího. Jste zvyklí sníst ke kafi sladkou sušenku? Kupte si raw tyčinku nebo si upečte něco sladkého, ale zdravého. Inspirace je všude dost. Například tady, na mém blogu. Chutná vám pečivo a neumíte si bez něj představit život? Tak nejezte dva krajíce, ale jeden, přidejte pořádnou porci zeleniny (nejlépe k většině denních jídel). Zkuste celozrnné alternativy, žitný chléb, kváskové pečivo. Do teď jste se vůbec nehýbali? Nevrhejte se hned do nejdrsnějších výzev, které vás odradí, nebo si zničíte kolena za první týden. Zařaďte chůzi, mírné kardio, posilování doma s vlastním tělem. Využijte youtube a hledejte. Cvičte komplexně na celé tělo a nezaměřujte se jen na jednu partii.
Zkrátka i malá změna je změna. I zdánlivě malý krok, může být velkým krokem pro vaše lepší tělo a zdravější já.  Je to ta nejlepší cesta k dlouhodobému budování návyků... A to je cíl  a cesta k úspěchu! Postupně si zvyknete a můžete pomalu upravovat a přidávat další a další „kroky“. Zároveň nebudete mít tendence nějak „podvádět“ a vyhnete se tomu protivnýmu hlásku v hlavě, který vám bude vyjmenovávat, o co všechno přicházíte a co všechno „obětujete“.

3. Najděte si parťáka
Kamarádka? Kamarád? Mamka? Táta? Sourozenec? Nebo banda nadšenců na internetu? Je to jedno. Najděte si někoho, kdo vám „tu pitomou koblihu, na kterou se třesete celý týden“ vyrazí z ruky :-D Kdo vám řekne: ,,Zvedni ten zadek z gauče a pojď se projít, zacvičit, zaběhat…“ Samozřejmě přeháním. Ale vždycky je dobré najít si oporu, na kterou se můžete spolehnout, svěřit se jí – ale pozor, ne na ní přehazovat zodpovědnost J

4. Tak už začněte a přestaňte to odkládat!
Tenhle pokyn zní asi jasně… žádné další pondělí, žádné další výmluvy, že bude oslava, výročí, narozeniny… Tak už sakra ZAČNĚTE! J


https://www.facebook.com/babyfitgym/videos/770619799761825/
1

Můj rok 2016 a "vášnivý" rok 2017

Většina z nás využívá konec roku k tomu, aby si zabilancovala nad tím, jak jsme ho celý prožili. Ani já nejsem výjimka! :-) A protože tento rok je tím, kdy jsem založila svůj blog na Facebooku i tady, je na místě si shrnout, jak tohle moje "druhé miminko" roste!



Když jsem se před dvěma lety - v lednu roku 2015 - rozhodla, že změním svůj styl života, nenapadlo mě, že se z toho stane moje vášeň. Něco, co mě pohltí natolik, že tomu budu věnovat téměř veškerý volný (i ten další :-) ) čas. Můj příběh, jak jsem zhubla 30 kg díky změně v myšlení a přístupu k sobě, stravě i pohybu, si můžete přečíst tady na blogu. V té době jsem potřebovala - asi jako každý- nějakou motivaci, motor, který mě nakopne vždycky, když mi dojde síla. Jako maminka, která během těhotenství a prvního roku mateřství sabotovala Facebook - JÁ VÍM, TĚŽKO TOMU UVĚŘIT - jsem byla nejaktivnější na webu www.modrykonik.cz. Tady jsem hledala oporu ve svých mateřských starostech, měla alba s fotkama malé Natálky a pravidelně komunikovala s maminkama stejně starých dětí. Přišlo mi jako skvělý nápad založit si tady svoje album, kde vystavím světu svůj pokus o boj za lepší tělo, a jak zjišťuji zpětně - i za lepší já. Pravidelně jsem přidávala fotky svých jídel (bez toho aniž bych řešila, jak kvalitně jsou vyfocené) a své proměny, přidávala krátké poznámky o úbytku centimetrů a kil a o tom, jak se cítím. Už tam jsem viděla, že ostatní maminky motivuju a - co si budeme nalhávat - dělalo mi to radost. Myslím, že už tehdy jsem si začala pohrávat s myšlenkou založení blogu. Ale stále jsem si říkala: ,,Takových jako ty jsou stovky, tak koho by zajímalo co jíš a jak vypadáš...". 


Album na www.modrykonik.cz

Svůj blog Fit&Food Passion with Luci jsem založila v březnu 2016, na popud lidí ze svého okolí. Hodně se mě ptali co jím, jak vařím... jak to vlastně dělám? Jsem ráda, že jsem některé i motivovala k tomu, aby na sobě taky začali pracovat a děkuju vám všem, co jste mě podpořili a dodali mi tím odvahu! (vy víte) Když si zpětně prohlížím své první příspěvky na blogu, musím se usmívat:-) Ne jen nad tím, že jsem tehdy neřešila, jak je jídlo na talíři poskládané, ale i tím, že jsem k jídlům občas nedala recepty, na blog jsem nic nepsala...zkrátka jsem to tak trochu flákala, přiznávám se :-p 



Pak jsem v červenci odjela na dovolenou, a tam měla čas se nad tím zamyslet a ujasnit si, jak chci, aby blog fungoval. Co všechno s vámi do budoucna chci sdílet. Že chci, aby to byl blog, který na vás dýchne pohodou, dobrý zdravým jídlem a motivací k tomu se sebou něco dělat. Přesně tak, jako bych to potřebovala já v průběhu svojí cesty za lepším já! A tak jsem se do toho konečně pořádně opřela!

Dá se říct, že od té doby - až na malé výjimky - s vámi denně sdílím recepty, které zkouším, vymýšlím a upravuju. Uspořádala jsem pár výzev na cvičení a soutěže. Ale to mi tak nějak nestačilo. Díky tomu, že pravidelně sleduju několik youtuberů, a moc mě to baví, začala se mi líbit představa komunikovat s vámi i skrz videa. 13. srpna 2016 jsem nahrála na blog první video, a to poděkování za fantastických 2000 liků na Facebooku. Nechápala jsem, jak se během krátké chvíle - v červnu vás bylo na blogu kolem 500! - mohlo něco takového stát! Od té doby jsem natočila asi 15 videí - nejvíc z nich byly videorecepty na fit vánoční cukroví, které měly velký úspěch :-) A téměř denně můžete sledovat na Instagramu Fitfoodpassionwithluci krátké příspěvky z mých všedních dní.



V září jsem se rozhodla svoje znalosti v oblasti zdravé výživy a životního stylu rozšířit a pustila se do intenzivního půlročního kurzu Poradce pro výživu a suplementaci a jsem naprosto nadšená! Sice je to hodně časově náročné, ale neměnila bych a pokud bych se rozhodovala znovu, jdu do toho zase:-)

Neskutečně mě baví to co dělám, pohltilo mě to a moc bych si přála, aby měl den aspoň 48 hodin a já mohla napsat víc článků, natočit víc videí a být mnohem kreativnější a nasávat informace, které vám chci předat! :-) V tuhle chvíli je vás na blogu téměř 5000 - nedokážu popsat, jak obrovsky mě těší, že moje stránka a recepty se vám líbí!

Jaký bude rok 2017?
Pro mě to bude rok plný změn a výzev. V březnu budu zakončovat kurz. Natálce budou tři roky, chystá se nastoupit do školky, já zpátky do práce. Ráda bych svoje recepty přesunula na tento blog a dala mu pořádnou formu. Začala jsem na sobě ještě více makat a mám cíl jak chci vypadat... Ale o tom zase v dalším článku:-)




Díky, že jste tady se mnou!

Žijte s vášní!

Instagram: fitfoodpassionwithluci 

Vytvořila jsem hashtag #zijsvasni - můžete tak označovat svoje příspěvky, kde  děláte něco, co vás naplňuje! A nejen jídlo:-p 

2

Dobrodružství jménem natáčení videí

Jak jste si možná všimli, začala jsem na blog přidávat videa a videorecepty – rozuměj VLOGY. Baví mě to a užívám si to… Líbí se mi ten jiný „kontakt“ s vámi. Ale co si budeme namlouvat, natočit video není to vůbec legrace… No nebo vlastně je. :-)

Dítě vs. kuchtění
Umím si představit natáčet videa v klidu, kdy je na všechno spoustu času. Ale takhle já nefunguju…nikdy :-) Když vařím, peču, cvičím, a taky natáčím, mám vždycky asistentku – mojí malou Natálku. A vzhledem k tomu, že moje dítě je extrémně upovídaný stvoření a ráda mi „pomáhá“, tak se to musí někde projevit. :-)Poslední dva vlogy jsem měla i návštěvu a teda i dvojitou porci upovídaných papulek, co si umí vybrat tu správnou chvíli…

Je to adrenalin…
Je to docela dobrodružství. Nejjednodušší část je připravit si ingredience. Ale tady končí klid. Uchránit je před dětskýma zvídavýma ručkama je prakticky nemožný. Podezřívám Naty, že má schopnosti jako Saxána. Dosáhne snad všude a kde ne, tak tam si přisune židli. Ideální je dát jí něco, aby mohla taky „vařit“ a zabavit se. Má pak super pocit, že taky pomáhá a já mám minutu nebo dvě na natočení „přivítání“. Jakmile začnu míchat suroviny, už je tu zase a chce ochutnávat… A tak je to celou dobu:-) Obě nás to moc baví, ale takový tří minutový recept se natáčí třeba dvě hodiny!

Zas a znova…
Není to jen Natálky chyba! Natočit záběr tak, aby to co řeknu, mělo hlavu a patu je kolikrát záležitost několika pokusů…hlavně kvůli přebreptům, na který jsem skutečně expert. :-) Nebo rozdělovat už smíchaný ingredience – protože ten záběr prostě nejde použít! (Naštěstí to byly jen ořechy vs. datle) :-)

Nejlíp se mi natáčí, když se točím sama na přední kameru. Je to pro mě jednodušší a rychlejší. Dobře se mi odhaduje, jak dlouho mám čas na mluvení a kdy má Naty zrovna něco ,,důležitýho“ na práci.

Poslední recept jsem nechala celé video natáčet kamarádkou. Musím uznat, že to byla skutečně fuška! Za prvé - víte, co chcete říct, ale jakmile se na vás za foťákem kření známý obličej, je to mnohem těžší ze sebe vymáčknout! Za druhé – zakecáte se… Jsme přece ženský! Za třetí – dítě kameramanky vyžaduje ještě víc pozornosti než moje Natálka! :-)

Nepovedené záběry…
Je jich asi třikrát tolik, než těch použitelných. Jsou plný přeřeků, legrácek, hlášek, Natálčiných žbreptů… Jednou z toho bude perfektní vlog! :-)

Prostě mě to baví…
Pár lidí se mě zeptalo, kde beru čas na natáčení a proč točím videa... Odpověď je jednoduchá. Když děláte něco srdcem a s vášní, tak je tohle všechno zábava a příjemně strávený čas. Už se nemůžu dočkat, až pro vás zase nějaký další vlog natočím! Doufám, že vás to baví tak, jako mě. :-)

0

JAK BÝT DOKONALÝ…? Nesnažit se být dokonalý.

Dnešní doba je zvláštní. Nikdo vám nic nedaruje zadarmo. Když jste neúspěšní, když jste průměrní a ani to, když jste úspěšní. Hrozně lidí se honí za tak zvanou „dokonalostí“. V práci, ve vztazích, ve škole, v hubnutí, ve stravě…  A když to není tak dokonalý, tak jsou z toho zklamaní a ztrácí motivaci…
Ale co to jako je ta dokonalost? Existuje nějaké oficiální měřítko? Pochybuju… :-) Každý z nás by se měl sám sebe zeptat na 

TŘI ZÁKLADNÍ OTÁZKY:
První: Co je PRO MĚ vlastně „dokonalé“ ? – No to je přece jasný...přece…no… já vlastně ani nevím…:-)

Druhá: Budu opravdu šťastná, když bude všechno dokonalé? - Já nevím jak vy, ale já když se někam posunu, tak mi to nikdy nestačí a nejsem spokojená... A to platí ve všem:-D Takže… budeme vlastně někdy dost dokonalí na to, abychom byli díky tomu bezmezně šťastný? Ne.

Třetí: A když to nebude dokonalé, tak co?  – Patrně se nic nestane. Budeme prostě jenom spokojení s tím, že se posouváme, že děláme něco líp a jinak než dřív a že se líp cítíme!

Takže jestli stojíte před zrcadlem a říkáte si: ,,Makám denně jako d…., hlídám si jídlo, jsem věčně ufuněná/ufuněnej a stejně nemám ty buchty na břiše a na zadku na mě zírá celulitida a na rukách se mi to moc nerýsuje… to jsem si včera neměl-a dávat ty těstoviny/skleničku vína/popcorn v kině/měl-a jsem si zacvičit…“ STOP! Nikdo není perfektní… :-) a sakra proč chceme všechno hnedka?:-) Fakt budete šťastnější, když budete mít buchty a nebude se vám klepat zadek? :-)

Jeden můj kamarád mě naučil skvělý citát:

,,Pár přehmatů tě dostalo sem a udělalo z tebe to, jaký jsi teď.“

➡Využijte naplno svůj potenciál!
➡Pochvalte se za každý krok za svým cílem!
➡Nebojte se dělat chyby!
➡A buďte trošku sobečtí!

Někdy prostě ujedete…  Jak se píše v mojí oblíbené knížce:



„Když vynecháte trénink nebo sníte nějaké nevhodné jídlo

nedělá to z vás špatnou osobu. Dělá to z vás člověka. Vítejte 

do klubu – už je nás zhruba 7 miliard.“ 

Co vám výživový poradci neříkají?, P.Walek a J.Tóth



„Jak být dokonalý? Nesnažit se být dokonalý!“


👉A TOMU SE ŘÍKÁ BALANC👈


Instagram: fitfoodpassionwithluci

1

🍃Hola hola, škola volá… zazáříme i v září?🍁


Dnes je 1. září 2016… prázdniny oficiálně skončily a i chladný noci už nám nějaký ten den dávají najevo, že s létem už to jde taky z kopce. 🍃🍁🍂 I když přes den si ještě pořád sundáváme vrstvy, které jsme si oblékli když jsme v osm ráno docházeli z domu. Děti jdou do školy. Ty šťastnější až v pondělí:-) I já si vzpomínám, jak jsem nenáviděla konec prázdnin, ale zároveň s velkou nervozitou a zároveň těšením vyhlížela první školní den, kdy uvidím všechny ty obličeje okolo, budu mít svůj penál s ořezanýma pastelkama a nový sešit. 📝 Je to pro mě taková příjemná nostalgie a o to víc, když tenhle článek píšu “doma” v bytě, kde jsem vyrůstala a na základní školu se dívám z okna..:-)


I dneska mám v sobě tu známou nervozitu a těšení, protože od pondělí mě čeká takový malý nástup do “školy” :-) Mám zas chuť ořezávat pastelky, jít si koupit novou propisku a sešit a zvýrazňovače, desky a penál… Ještě mi chybí pytlík na bačkůrky… :-D Ale teď vážně, bude to náročný, ale moc se na to těším!!! Spoustu nových důležitých informací a zas o kus blíž mým snům... I když by mi k tomu pravděpodobně stačil počítač, stejně si o víkendu připravím aspoň zvýrazňovače, propisku a vkládací desky s velkou zásobou papíru a lepíků… to jsem prostě já


S podzimem přichází nižší teploty a víc vrstev oblečení, to ale neznamená, že je čas přestat se o sebe starat a spoléhat na to, že se ty špíčky schovají! :-) Žádný takový!💪
O to víc je potřeba začít makat, aby jsme se hezky zahřáli a mohli si pak na Vánoce bez výčitek dát svařák, cukroví a nebo řízek se salátem :-p Pro mě se cvičení a zdravé jídlo stalo už rutinou, něčím, co je pro mě 80%. Těch zbylých 20% jsou kávičky a dortíčky s kamarádkou v kavárně, oběd u babičky nebo rodičů, romantická večeře s manželem nebo filmový večer s pizzou… :-) Naopak je pro mě podzim takovým “vysvobozením” od letních lákadel (vy víte o čem mluvím🍦🍻🍰 ) a hodlám toho pořádně využít ve svůj prospěch. Takže doufám, že se vám budu moc brzo pochlubit nějaký progresem! :-) Pojďme v září zazářit díky dobrému jídlu a pohybu. Věřte mi, že budete mít mnohem víc energie! 💃

Užívejte teplých dní a nechte se inspirovat ☀
0

Jak jsem nesnášela běhání…

Běh. Taková pitomost. Na základní škole jsem byla dobrá na krátké tratě, ale dlouhé mě naprosto děsily. Udýchaná, červená a usoplená jsem dobíhala mezi posledníma a modlila se, abych po cestě z těláku nepotkala svého idola a neviděl mě “takhle”...
Kdo může běhat dobrovolně? Co je to za blázny? Taková ztráta času! Akorát si ničí kolena. 10 km? 20 km? 40 km?
Taková sebevražda! Nebo ne?
Není to ani tak dlouho, co jsem takhle uvažovala… Nechápala jsem, jak s tím někdo může ztrácet čas. Bylo to hodně krátkozraký, já vím:-) Tak kdy se to změnilo?
Psal se březen 2015 a já objevila FitMami. Říká vám něco bootcamp? Podle mě geniální věc - střídání běhu a základních silových cviků s vlastní vahou. Na tomhle principu jsou založené lekce pro maminky s kočárky. Klušeš s kočárem například 200 metrů, a pak se zastavíš a děláš kliky, dřepy nebo výpady. Měla jsem tehdy kolem osmdesáti pěti kilo. Myslím si, že tohle byla pro mě ideální varianta. Zároveň kombinace kardia a silovýho tréninku. To bylo období, kdy mi běh už nepřišel jako takový nesmysl. Chytlo mě to a bavilo mě sledovat, jak s mi líp a líp běhá a dýchá. Na FitMami jsem chodila tři měsíce, pak Naty povyrostla a měla těžkou kočárkovou krizi. Chtěla všude lézt a chodit a nešlo s ní někde hodinu pobíhat a funět. A tak jsem zase zanevřela na běh a pokračovala ve cvičení doma.
Návrat k běhu...
K běhu jsem se vrátila skoro na rok a den od mého nástupu k fitmamkám:-) A o téměř 15 kg lehčí. Hned jsem si vyklusla 5 km a do toho si ještě udělala pár silových cviků. Zaskočilo mě, jak lehce se mi běží, že mě nohy krásně nesou a po doběhnutí jsem sice byla rudá jak Vinnetou, ale usměvavá a neusoplená :-D Od té chvíle běhám ráda. Někdy kombinuju běh s cvičením, někdy jen běžím. Nejčastěji kolem sedmi kilometrů. Bohužel mě poslední dobou u běhu po zhruba čtyřech kilometrech začne bolet pravé koleno. Je několik variant - buď mám špatnou techniku běhu nebo boty.
Běh totiž není jenom o kilometrech…
Jak jsem psala minulý týden na blogu, vydala jsem se na úvodní hodinu kurzu správné techniky běhu. Probíhal bohužel trochu jinak, než bylo avizováno, takže jsem se nedozvěděla nic jiného, než to, co si můžu přečíst v každém druhém článku na internetu.
Za sebe můžu shrnou následující poznatky:
Běh je super!
Běh je dobré doplnit i jiným (silovým) cvičením. Nemusí to být zároveň. Ale zařadit do svého pohybu obojí. Jsem si jistá, že díky pravidelnému cvičení mám dostatečně silné svaly na nohách a zpevněné břicho/jádro/chcete li - core.
Běh je o správné technice, správném došlapu, používání rukou, záklonu… je to věda!
Běh je o botách. Bohužel je to tak. Já jsem si koupila nové boty, ale už teď vím, že pokud budu chtít dál běhat, bude to chtít kvalitnější obuv. Zdraví máme jenom jedno.
Běhání je o dýchání. Nádech nosem a dva výdechy pusou.
Nemá cenu snažit se běhat hned dlouhé tratě. Pokud se chceš zlepšovat a posouvat, snaž se zlepšit čas na krátké vzdálenosti. Střídej pomalý běh a sprint.
Běhej s úsměvem a dělej to pro sebe. Dívej se kolem sebe a vnímej…

O tom je běh!:-)


2

copyright © . all rights reserved. designed by Color and Code

grid layout coding by helpblogger.com